2. Ježíš na sebe bere kříž

K.: Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti
L.: neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Z uznávaného profesora vězněm a dělníkem v cukrovaru. Takový životní pád zaznamenal Leo Kavalier, kněz, který působil v Kroměříži.

Narodil se roku 1907 jako páté dítě v rodině revírníka arcibiskupství Olomouckého. Pár dní po porodu mu zemřela matka a v sedmi letech přišel i o otce. Díky podpoře širší rodiny se však Leovi podařilo vystudovat Arcibiskupské Gymnázium v Kroměříži  a po studiu bohosloví se stal knězem. Složil rovněž profesorskou zkoušku, a tak mohl vyučovat náboženství na gymnáziu. V letech 1939 – 1943 byl zpovědníkem Milosrdných sester sv. Vincence de Paul v Kroměříži. Od roku 1944 začal učit na reálce v Kroměříži. Od počátku své pedagogické činnosti byl činný ve skautingu. Již od roku 1935 pořádal skautské tábory v Rajnochovicích. O prázdninách roku 1945 založil Leo 5. oddíl Junáka v Kroměříži a byl i jeho prvním vůdcem.

Hned po únorovém puči se stala jeho činnost trnem v oku novému zřízení. Musel  nastoupit na nucenou dovolenou. Tím skončila jeho práce ve školství a byl přeložen jako administrátor, později farář do Chválkovic na Hané. Zde byl 25. dubna 1949 zatčen Státní bezpečností, protože poskytl na faře nocleh synovci, který krátce nato ilegálně překročil hranice. V říjnu 1949 byl Leo odsouzen za spoluvinu na vyzvědačství k 10 letům žaláře. Propuštěn byl  s podlomeným zdravím roku 1959. V duchovní službě měl zákaz pracovat a neměl se kam vrátit. Přijala ho do své rodiny jeho neteř Svatava v Kroměříži. Pracoval až do důchodu jako nádeník v místním cukrovaru. Mše svaté každé ráno sloužil ve svém pokojíku. Zde také 1. srpna 1991 zemřel.

Pane, tvé veřejné působení nikdy nebylo možné měřit kategorií úspěchu. Ať to mám vždy na paměti.

Ukřižovaný Ježíši                       (lid): smiluj se nad námi!