Čtrnáct kroměřížských zastavení

13. Ježíš sňat z kříže

K.: Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti
L.: neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Pieta je název jedné z nejsilnějších písní Karla Kryla. Píseň je plná slz: Začíná slzami Matky Boží, pokračuje deštěm slz velekněze, slzami okupantů a prostitutek a končí deštěm  nevinnosti, očištění a zapomnění. V celém tom koloběhu slz jako by chybělo svědomí.

Osudy rodiny Karla Kryla jsou stále živým černým svědomím jmenovitě Kroměříže. V Kroměříži eskalovalo a vlastně svým způsobem na dlouhou dobu zvítězilo barbarství nad generacemi budovaným étosem kulturního národa. Nositelem tohoto étosu byly rodiny a společenství, které přečkaly hrůzu první války, katastrofu války druhé, ale před kladivem barbarského bolševismu už jim nezbývalo sil. Nezapomínejme, že i kroměřížské poválečné školy mohly stát na základech křesťanských tvůrců, ale jejich díla už nikdy nebyla vytištěna. Místo toho stojí mimo jiné na výtěžku pár stovek korun, které utržila národní garda za prodej dvou tun tiskařských písmenek z Krylovy tiskárny do kovošrotu. Co se nepodařilo Krylovi – otci vytisknout, to se ale podařilo Krylovi – synovi vyzpívat. Tento kroměřížský rodák stále probouzí svědomí i u nových, vlastně nevinných generací. Učí nás rozpoznávat zhoubné barbarství i v dnešní době, kdy mnozí na rozeznávání dobra a zla rezignovali.

Pane, dej, ať umíme čerpat ze tvých slov, která jsou život! Pomoz nám žít kulturu života a inspirovat celou společnost k dobru.

Ukřižovaný Ježíši                 (lid): smiluj se nad námi!