Čtrnáct kněžských zastavení

8. zastavení: Ježíš potkává jeruzalémské ženy

Klaníme se ti Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,

(lid): neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Ježíše vedli na smrt, s povykem, se zástupem lidí v zádech, zvědavců, mezi kterými se našli ti, jimž tato událost obrátila život naruby. Představa, která mrazivě kontrastuje s prázdnými ulicemi dneška. Ulicemi, ale i kostely, hospodami, postelemi hotelů. Koho v té prázdnotě evangelizovat?

Nestarejte se o mě, starejte se o budoucnost svých dětí, svých blízkých, doveďte je ke mně, do Božího království.

Osobujeme si kněze pro sebe, pro své společenství. Ale farnost, to není jen nedělní společenství, to je misijní území. Kristus se setkával se žrouty a pijany, prostitutkami a kolaboranty. To bylo trnem v oku těm, kdo mají v pořádku “papíry do nebe“. Dokážeme podpořit svého kněze, když hledá ztracené ovce třeba mezi smrdícími bezdomovci nebo si myslíme, že je jen pro nás vyvolené? A co naše úsilí o evangelizaci? Stojatá voda v louži zapáchá, ale je také plná života!

Pane, pomoz nám žít křesťanství mezi lidmi hledajícími víru, aby nám nezbyly oči pro pláč.

Ukřižovaný Ježíši                 (lid): smiluj se nad námi!

1 komentář u „Čtrnáct kněžských zastavení“

  1. Krásný text křížové cesty. Sama jsem jednou uvažovala nad podobnými zastaveními, neboť byl v rodině kněz a člověk díky němu viděl i tak trochu dál než za oltář. Važme si našich kněží a modleme se za ně. MP z Vysočiny

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.