Čtrnáct kněžských zastavení

5. zastavení: Šimon pomáhá Ježíši nést kříž

Klaníme se ti Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,

(lid): neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Už dlouhá desetiletí zažíváme praxi pravidelného stěhování kněží napříč Moravou. Přesto v nás hluboce zakořenila potřeba zas a znova si uzurpovat toho či onoho za svého kněze, mít ho jako toho jediného nejlepšího právě pro naše společenství. Závidět si své kněze navzájem, strachovat se a hořekovat nad blížící se výměnou. Při stále menším počtu kněží bychom se možná měli začít chovat zcela obráceně: Příjímat za svého každého kněze, který se nám postaví do cesty: poslaného, odvolaného, zbloudilého, vyhořelého, moralistu i chybujícího.

Pane, pomáhej nám popadnout kříž, který si kněz nese a kousek ho poponést, vzít za práci jako Šimon…Tak samozřejmě, jako nás učili pomoci babičce s nákupem.

Ukřižovaný Ježíši                 (lid): smiluj se nad námi!

1 komentář u „Čtrnáct kněžských zastavení“

  1. Krásný text křížové cesty. Sama jsem jednou uvažovala nad podobnými zastaveními, neboť byl v rodině kněz a člověk díky němu viděl i tak trochu dál než za oltář. Važme si našich kněží a modleme se za ně. MP z Vysočiny

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.