4. zastavení: Ježíš se setkává se svou Matkou
Klaníme se ti Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,
(lid): neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Může se kněz setkat se svojí matkou? Žije ještě? Má jej kdo obejmout? Znamená celibát vzdání se lidské blízkosti? Kristus bral děti do náruče a žehnal jim. A když kněz někoho vezme za ruku, pohladí jej, udáme ho?
Dnes už se nekřižuje. Máme jemnější způsoby, jak knězi znemožnit působení.
Zkusme si v době pandemické sami připomenout tuto bolest kněžského povolání tehdy, když potkáme na ulici blízkého člověka. Rádi bychom mu potřepali rukou, obejmuli ho, ale on ucukne, ustoupí. Z ohleduplnosti, pro jistotu, ze strachu – to je jedno.
Pane, pomáhej nám, abychom byli našim kněžím nablízku, aby vnímali, že jsou obklopeni farní rodinou.
Ukřižovaný Ježíši (lid): smiluj se nad námi!
Krásný text křížové cesty. Sama jsem jednou uvažovala nad podobnými zastaveními, neboť byl v rodině kněz a člověk díky němu viděl i tak trochu dál než za oltář. Važme si našich kněží a modleme se za ně. MP z Vysočiny