Maruška

Před týdnem jsme oslavili misijní neděli a za týden vstupujeme do Dušiček. Vzpomněl jsem si na příběh, který obě témata propojuje. Vyprávěl nám ho jeden muž v Novém Hrozenkově, kde jsme kdysi dávno byli s bohoslovci na pastoračním pobytu.

Malá devítiletá Maruška se přestěhovala s rodiči do Vsetína. Dostali byt v jednom věžáku. Začala obcházet partaje a zvonit na zvonky s tímto říkáním: „Dobrý den, jmenuju se Maruška, chodím do třetí třídy a budu teď bydet s vámi v tomto domě.“ „No ty jsi ale hodná, Maruško, a proč ji nám to přišla říci?“ Maruška na to: „Protože paní katechetka v náboženství říkala, že když spolu lidé jsou, tak se mají představit.“ „No to je od tebe milé, počkej, tady máš aspoň oplatky.“

Maruška obcházela tímto způsobem všechny dveře bytů a všude jí mile překvapení lidé řekli hezká slova a něco jí dali. V jednom bytě ji však varovali: „Maruško, ale tady k sousedovi nechoď, je to starý nervózní pán, ten by ti vynadal.“

Maruška se nedala odradit a na starého pána zazvonila. „Co chceš,“ vyhrkl na ni. A Maruška spustila své povídání jako kolovrátek. „Co je mi do toho,“ zavrčel pán. Jenže než se nadál, Maruška se protáhla škvírou mezi dveřmi a už byla v předsíni. „Jů, vy tady máte nepořádek!“ A hned mu začala uklízet a v kuchyni skládat  hromadu nádobí. Pán byl tak překvapený, že se nezmohl na slovo. Brzy mezi starým pánem a Maruškou vzniklo přátelství. Chodila k němu s nákupem a pomáhala s lehčím úklidem.

Po nějaké době se však Marušky nedočkal. Musel si zajít pro nákup sám, ptal se sousedů: „Neviděli jste tu malou cérku Marušku? Slíbila, že dnes přijde, a nepřišla.“

Sousedé se podivili: „Vy to nevíte? Marušku odvezli do nemocnice, je vážně nemocná.“

Pána to zneklidnilo a vydal se do nemocnice, aby ji navštívil. Ale nepustili ho za ní. Tak čekal doma, až se uzdraví a vrátí se. Jenže se jí už nedočkal. Maruška těžké nemoci podlehla…

V den pohřbu byl kostel plný. Spousta přátel, spolužáků, učitelů, přišla i paní katechetka a všichi z věžáku. Každý se chtěl rozloučit s malou hvězdičkou. A ve frontě u zpovědnice stál i starý pán, který se po mnoha desítkách let vracel do církve.

Kéž bychom i my byli těmi plamínky a svítili v temnotách našich dnů!

P.Petr Utíkal

Odvoláme se!

Ve čtvrtek 9.10.2025 byl po 4 letech soudních tahanic mezi Okresním soudem v Kroměříži, Vrchním soudem v Olomouci, a nakonec Krajským soudem ve Zlíně, vynesen rozsudek. Po čtyřech letech odolávání nabídkám na nízký trest, když se přizná. Nepřiznal se, protože se cítí nevinný.  Otec Karel Hořák, když jsem s ním naposled mluvil, byl plný optimismu, že vše dobře dopadne. Věřil ve spravedlnost, věřil v nezávislou justici. Kolikrát se modlil za všechny aktéry tohoto procesu, včetně osoby, která byla příčinou jeho několikaleté perzekuce. A vždy nakonec přidal: ať se stane podle Tvé vůle. Stalo se. Bude sice následovat odvolání, ale jeho výsledek už nebude příliš publikován. Zpráva o odsouzení proběhla a lidé, kteří chtějí pranýřovat církev dostali zadostiučinění a příležitost si zanadávat. Jeden člověk se dostává na samé dno. Kdybych neměl Boha a přátele, kdo ví, kde bych byl, přiznává otec Kája.

O kvalitě novinářů zřejmě již nikdo nemá valné mínění. Honí se za senzacemi, čím větší katastrofa, tím větší sledovanost. Škoda, že i jménem Olomouckého arcibiskupství byla zveřejněna suchá informace o odsouzení kněze s patřičným výčtem trestných činů, za které byl nepravomocně odsouzen. Žádné stanovisko, podpora, zmínka o presumpci neviny v případě nepravomocného odsouzení. Měli k dispozici informace ze soudního spisu, kde figurují znalecké posudky včetně posledního, který tak pobouřil soudkyni, protože, podle názoru obhajoby, částečně znevěrohodnil první výpověď dítěte, která byla zásadní.. Žádná reakce na manipulativní článek na novinky.cz.

Farníci kroměřížské farnosti Panny Marie, kteří jej znají jsou pobouřeni. Jsme přesvědčeni o jeho nevině a nechápeme, jak takového průzračného, upřímného a srdečného člověka, může někdo obvinit, natož odsoudit za takové trestné činy. Plně stojíme na jeho straně, modlíme se  a nepřestáváme věřit v Boží spravedlnost. Než se tak stane, vyprošujeme mu u Boha sílu k překonání této politováníhodné situace.

Josef Pláteník

ps: Je 1. prosince a stále nemáme písemné vyhotovení rozsudku.

ps 25.12.2025: minulý týden po obdržení písemného vyhotovení rozsudku bylo podáno odvolání.