Dne 19. 3. slaví církev slavnost sv. Josefa, snoubence Panny Marie, patrona církve. Svátek sv. Josefa byl přijat do římského breviáře v roce 1487. Později papež Klement XI. předepsal jeho svátek na 19. 3. Úcta k tomuto světci se objevila nejprve ve východní církvi a postupně se prohlubovala i na Západě. Dnes je to liturgicky doporučený svátek a toto jméno je vůbec jedním z nejčastějších mužských jmen.

Roku 1847 zavedl papež Pius IX. svátek Ochrana sv. Josefa (Patrocinium), který se slavil třetí středu po Velikonocích, a v roce 1870 prohlásil Josefa, snoubence Panny Marie a pěstouna Ježíšova, za patrona církve. Je možné, že sv. Josef zemřel v Ježíšově přítomnosti, proto byl připomínán i jako patron dobré smrti. Východní církev slaví sv. Josefa spolu s Pannou Marií o Vánocích, přesněji 26. prosince, jako Sbor sv. Josefa a Přesvaté Bohorodičky.

Na rozdíl od méně častých jmen se svátek jména Josef považuje za den, který je málokdy opomíjen. Proč se svátek sv. Josefa slaví právě 19. března? Je možné, že z důvodu blízkosti slavnosti Zvěstování Páně (Zvěstování Panny Marie), která následuje 25. 3., anebo zde mohly sehrát roli i pohanské zvyky.

1. května si připomínáme svátek sv. Josefa Dělníka. V neděli po Božím Hodu vánočním se slaví svátek Svaté Rodiny Ježíše, Marie a Josefa. Jak napovídá liturgický název svátku, týká se samozřejmě i sv. Josefa. Církev ho předkládá mužům jako vzor otce, který je v křesťanské rodině nezastupitelný.

Tento svátek lze považovat za svátek mužů, jednak kvůli častému výskytu jména Josef, jeho deminutiv a familiárních podob, a také s ohledem na „josefský“ historický, literární a veškerý umělecký kontext. Známé byly josefské poutě a taneční zábavy.  

Dokument o sv. Josefovi Redemptoris custos

převzato z cirkev.cz