Životní situace

Svaté  přijímání  (eucharistie)

Svátost ustanovená Ježíšem při  poslední večeři, když o  velikonoční hostině dal svým učedníkům chléb a  víno jako svoje tělo a  svou krev jako památku na  novou a  věčnou smlouvu.

Mše svatá je zpřítomněním Ježíšovy oběti (smrtí na kříži a  zmrtvýchvstáním) v  naší době. Je to událost naší spásy – přítomná a aktuální.

„Kdykoliv se slaví na  oltáři oběť kříže, v  níž byl obětován náš velikonoční beránek, Kristus, uskutečňuje se dílo našeho vykoupení“.

Mění se jen způsob – na  kříži to byl dar krvavý, na  oltáři (ve svátosti) nekrvavý. Nejedná se o  žádnou magii. Chléb a víno ve své v nější podobě, tvaru, barvě, chuti, složení jsou znamením Kristovy přítomnosti.

Ježíš v  eucharistii není přítomný materiálně, je však přítomný osobně, neviditelně, skutečně. Přítomný svojí láskou.

II. vatikánský koncil označuje mši svatou jako vrchol a zdroj křesťanského života, tedy jako nejvyšší formu a  zdroj „výživy“ pro život ve  víře.

Na první svaté přijímání je třeba se řádně připravit – informujte se u  kněze.

K svatému přijímání může přistoupit ten, kdo:

věří v  Krista, byl u svaté zpovědi a  snaží se žít podle této víry.


informace o dění ve farnosti, zprávy, pořad bohoslužeb