Misie

Misie

Dopisy z partnerské farnosti na Haiti

26. 5. 2010

Jsem velmi spokojený, že jsem obdržel vaše zprávy. Chápu dobře, že změny v poslání v řeholním životě často narušují naše plány.

Od zemětřesení jsme nuceni předpokládat také několik změn v provincii Haiti, zvláště co se týká provinčního domu a formačních domů. Já sám zůstanu pravděpodobně superiorem semináře de Mazenod v Camp-Perrinu.

Letní prázdniny jsou u nás v červenci. Spolubratry obláty z Kanady jsem byl pozván, abych v tomto měsíci jel vypomoci do poutního místa Panny Marie v Cap á Trois-Riviéres v Kanadě, pokud se mi povede získat vízum.

Obláti na Haiti nemají žádné poutní místo. Je to zkušenost, která mě přitahuje.

Přeji vám všem hodně požehnání do nového poslání.

Děkuji vám za snahu, kterou vynakládáte pro udržení vztahu svých farníků s námi na Haiti i poté, co odejdete. Hned, jak nám ta milá paní, která je tímto úkolem pověřena, napíše a dá nám svou adresu, s radostí odpovíme. I když je naše internetové spojení někdy opožděno kvůli špatným atmosférickým podmínkám a výpadkům elektrického proudu.

Omlouvám se, že jsem nemohl napsat dříve, abych vám poděkoval za peníze, které jste poslali po zemětřesení. Nevěděl jsem, že tyto peníze jsou už v bance. Teprve tento týden, když jsem dostal váš e-mail, jsem šel do banky zkontrolovat účet. Ano, peníze jsou uloženy na účtu už od 2. března 2010! Po těchto událostech si dala banka načas, než se otevřela pro klienty a než poslala výpisy. A já sám jsem byl mimo kvůli pohřbu jedné ze svých sester.

Mnohokrát vám děkujeme za pomoc mladým lidem z našich škol, určenou na stravování, na výdaje, na zdravotní péči, ubytování, ošacení a školní náklady. Naše škola v Camp-Perrinu přijala několik žáků z Port-au-Prince, kteří vyvázli ze zemětřesení.

Farnost svatého Evžena, která se nachází v lidové čtvrti, rozděluje potraviny a ve svém středisku poskytuje zdravotní péči.

Současná situace je poznamenaná netrpělivostí lidí, kteří čekají, až budou zahájeny rekonstrukční práce. Jejich zahájení vyžaduje příliš mnoho času. Začínáme tu mít v ulicích demonstrace.

Začíná už období dešťů s nebezpečím povodní a cyklonů. Přejeme si, abychom letos byli těchto neštěstí ušetřeni.

Děkuji moc vám a vašim farníkům za modlitby a laskavost. U příležitosti svatodušních svátků nechť vás Duch svatý zahrne svými dary.

P. Maurice Gauthier, OMI

17. ledna 2010

Dobrý večer,

děkuji ti za starost ohledně Haiti a spolubratří oblátů. Je to chvíle smutku, beznaděje a hrůzy pro milióny Haiťanů, kteří však navzdory této tragédii a této nepředstavitelné katastrofě i nadále křičí a zpívají chvalozpěvy na Pána. V samém nitru svého zármutku lidé nikdy nepřestali vyjadřovat svou důvěru v Pána, a po každé, když se podaří vytáhnout z rozvalin někoho živého, se lidé znovu pustí do zpěvu děkovných písní a chvalozpěvů na Pána. Pro mě je to obrovská známka živé víry odvážného národa. V těch největších temnotách září světlo, i když třeba jen malinkaté.

Určitě jsi četl zprávy od otce provinciála a my čekáme ještě novinky od dalších spolubratří, kteří, kvůli špatné komunikaci mezi telefonními sítěmi, ještě nevědí, co se děje s jejich rodinami.

Pokud jde o mě, má rodina byla zasažena a je ve smutku. Jeden desetiletý chlapec, který u nás bydlel, zemřel ve své škole. Byl ještě na dvoře, když se budova zřítila. Nemohli jsme ani najít jeho tělo, zdravotnické hlídky ho pohřbily do společných hrobů s tisíci dalšími oběťmi z města. Pokoj jeho dětské duši! Dům, kde bydlela má matka a bratři, je úplně zničen. Ztratili jsme všechno. Takže prozatím všichni spí na ulici, tak jako většina lidí z Port-au-Prince, a čekají, bez větších iluzí, na první opatření vlády, které však nepřicházejí. A tak prozatím klepeme na dveře různých přátel a hledáme u nich dočasné obydlí.

Jsme ve velké nejistotě. Kdyby nebylo zahraniční pomoci, především té americké, Haiti by bylo peklem na zemi. Lidé i nadále umírají pod troskami po stovkách, volají o pomoc, posílají SMS, ale pomoc přichází vždy pozdě. Je to nepředstavitelná zkáza, prožíváme jednu z nejvražednějších katastrof v dějinách, potřebujeme vaši pomoc a vaši solidaritu. Nedostaneme se z toho bez vašich otevřených rukou, a tak neváhejte podle svých možností vyjádřit haitskému lidu svou bratrskou štědrost.

Budu tě i nadále postupně informovat. Spojeni v modlitbě

P. Wedner Berard OMI z Port-au-Prince

16. ledna 2010

Dobrý den, otče Marku a všichni přátelé Haiti,

tady u nás v Camp-Perrin a v Les Cayes u sv. Evžena vyvolalo zemětřesení velkou hrůzu. Hned po prvních otřesech vyběhli všichni otcové a bratři bez přemýšlení ze svých pokojů. Šok byl dost silný na to, aby nám nahnal strach, ale ve skutečnosti nezpůsobil žádné škody. Totéž platí o dalších menších otřesech, které následovaly.

Ale krátce po té jsme se dozvěděli, že katastrofa postihla hlavně Port-au-Prince, hlavní město země, vzdálené asi 200 km od nás. Najednou byly přerušeny všechny komunikační prostředky, telefon, internet a elektřina. Televizní stanice, které chytáme přes satelit a solární panely, nám začaly poskytovat informace. Port-au-Prince je hnedle úplně zničeno. Nejhorší je, že nemůžeme navázat spojení s tamějšími lidmi, s příbuznými, přáteli a spolubratry obláty. Ohlašují tisíce mrtvých. Číslo překračuje 50.000 lidí. Je mnoho zraněných a velký počet lidí uvězněných pod sutinami. Ti, kdo přežili, nemají kde spát a všechno ztratili.

Obláti mají v Port-au-Prince 4 domy: provinční dům, jednu farnost a dva formační domy, jeden pro studia filozofie a druhý pro teologii. Scholastikát teologie se úplně zřítil. 25 scholastiků, kteří studují teologii, se ale naštěstí nacházelo v CIFOR, řeholním institutu, kde studují. V okamžiku otřesů byli v autobuse, připravovali se na návrat do scholastikátu. Budova se zřítila přímo před nimi. Bohužel jeden ze scholastiků, Weedy Alexis, zůstal uvnitř. Našli ho mrtvého pod troskami.

Dům, v němž je scholastikát pro ty, kdo studují filozofii, a který je kousek za městem, je poškozen, ale bez ztrát na životech. Zhroutila se i část provinčního domu, druhá část byla poškozena, ale nezemřel nikdo z jeho obyvatel.

Protože scholastici teď nebudou moct chodit do školy, budou jistě posláni sem k nám do Camp-Perrin, kde je nejvíc místa k tomu, abychom je mohli přijmout. Od 5. do 9. ledna jsme měli náš oblátský kongres – přípravu na Generální kapitulu, účastnilo se ho 71 oblátů z provincie. Jinak jsme se také dozvěděli, že arcibiskup z Port-au-Prince, Mons. Serge Miot, byl nalezen mrtvý v troskách arcibiskupství. Katedrála, Národní palác a mnoho dalších staveb bylo zničeno.

Naštěstí už více zemí začíná posílat pomoc. Pokud jde o nás v Camp-Perrin a u sv. Evžena, tak to zatím jde. Jen se obáváme následků. Jsme jako údy člověka, který byl postižen srdečním záchvatem. Port-au-Prince je srdcem země. Všechno je soustředěno tam. Srdce je postiženo, a tak údy budou zanedlouho ochromeny. Země dováží takřka všechno ze zahraničí: pohonné hmoty, hlavní potraviny, cukr, různé druhy mouky atd. A všechno to jde přes Port-au-Prince. Za chvíli nám bude chybět úplně všechno, alespoň do té doby, než bude možné obnovit dovoz. Prozatím tu panuje chaos. Mezi oběťmi jsou i členové vlády, a tak vláda nefunguje. Situace v Port-au-Prince je opravdu strašná. Ale budoucnost je znepokojující pro celou zemi.

Děkujeme za vaše modlitby.

Váš v modlitbě spojený

P. Maurice Gauthier, OMI

Dopis z února 2009

Milý otče Marku,

omlouvám se, že jsem Vás zklamal, zvláště že jsem Vás nechal tak dlouho čekat na odpověď.

Předal jsem Váš dopis otci Thomasovi. Bohužel on ještě neumí používat počítač.

Slíbil mi, že Vám napíše poštou. Myslel jsem, že to už udělal.

Ale mezitím nás stále potkává neštěstí. Otec Thomas také onemocněl, a to dosti vážně.

Teď je v Port-au-Prince na léčení. Vypadá to, že má rakovinu v noze.

Provincie oblátů ve Francouzské Kanadě, která má tak daleko od nás, slibuje, že se mu postará o operaci.

Ovšem ještě to není zařízeno. Jeho kaplan, otec Michard Jean-Jacques, mladý kněz oblát, který byl poslán na jeho místo v prosinci, se stará o farnost. Já mu i nadále pomáhám, jak čas dovolí.

Pokud jde o adopci, neznám koncepci Charity. Podle mého názoru, vzhledem k tomu, že jste již několikrát poslal peníze na účet banky naší farnosti a vše dobře a poměrně rychle proběhlo, stačí poslat nám peníze na adopci nebo na jinou pomoc prostřednictvím tohoto účtu.

Je však třeba nám oznámit e-mailem, pro které dítě a na co jsou peníze určeny. Účet je na jméno Misionářů oblátů, je možno vyzvednout peníze, i když otec Thomas by nebyl zde.

Já se postarám, abyste dostával častěji zprávy o nás, pokud ovšem náš internet bude dobře fungovat. V současnosti funguje dobře.

Přeji Vám, abyste neměl problémy se získáním informací tkající se Vaší cesty v červenci.

Pravděpodobně budete muset jít přes Paříž (Francie). Letecká společnost Air France je asi jediná evropská společnost, která má pravidelné lety z Paříže do Port-au-Prince přes Point-á-Pitre na Martiniku.

Přijedeme Vám naproti na letiště v Port-au-Prince a ubytován můžete být v provinciální ubodvě. Z Port-au-Prince do Cayes to trvá 4 hodiny po cestě.

Jsou tam také malá letadla, která zvládnou tuto trasu za 30 minut. Ale je třeba jet na letiště a čekat. Já zůstanu s Vámi v kontaktu, abychom vše upřesnili.

Mějte se dobře a přijměte mé upřímné pozdravy, Vy i všichni Vaši farníci.

P. Maurice Gauthier OMI

Dopis z prosince 2008

Drahý otče Marku,

lituji, že jsem nemohl odpovědět obratem na Vás poslední e-mail.

Náš internetový systém fungoval velmi špatně, a to kvůli škodám způsobených tropickými bouřemi.

A pak všechny mé plány a činnosti jsou převrácené naruby. Nejsem již ve farnosti sv. Evžena.

Byl jsem jmenován představeným Malého Mazenodova semináře v Camp – Perrin.

Seminář je v malé vesnici asi 25 km od farnosti sv. Evžena, nese také jméno sv. Evžena de Mazenod.

Ve farnosti mě nahradil otec Francois Thomas OMI. On bude zajisté pokračovat ve stejné práci.

Je mladší, než já, a velmi dobře připravený. Studoval v koleji v Římě.

Protože nejsem příliš daleko, budu mu nadále pomáhat a sloužit ve farnosti s ochotou.

Obdržel jsem 4000 dolarů na účet v bance. Moc vám děkuji, že na nás myslíte a chcete nám pomoci v této těžké situaci.

Nechávám peníze k dispozici otci Thomasovi. Mnoho rodin potřebuje pomoci, zvláště potraviny, výdaje za děti ve školách a zdravotnickou péči.

Byly zde záplavy, poškozené domy, ale naštěstí žádné úmrtí ve farnosti.

problém je teď, po cyklonech. Kvůli nim jsou zničené cesty, životní potřeby – potraviny, léky, pohonné hmoty – jsou drahé, ceny stoupají.

Mnoho rodin přichází žádat o pomoc na faru. Snažíme se pomoci těm nejpotřebnějším.

Ale je to většina lidí, kteří potřebují pomoc. My však nedokážeme pomoci všem.

Díky, že nám pomáháte postarat se o naše sestry a braty v jejich nesnázích.

Jsem velmi spokojen, že děti na fotkách, které jsem představil, jsou přijaty a našly své adoptivní rodiče.

P. Thomas může pokračovat v této věci. Já mu v tom pomohu.

Ještě jednou říkám: Velký dík všem vašim farníkům, kteří chtějí pomoci těmto dětem.

Zde v semináři tvoříme komunitu 10 oblátů, 4 kněží, 5 bratří a 1 studenta jáhna na praxi.

Seminář je současně nižším gymnáziem, které přijímá externí žáky, přicházející z venkova, celkem 600 chlapců a dívek.

Seminaristé jsou zde na internátě. Přicházejí z různých farností diecéze.

Seminář je vybudován jako velké městečko na ploše 7 ha, s mnoha dalšími objekty.

Je tam pré-noviciát oblátů, tiskárna, zdravotní středisko, formační centrum pro laiky, zvláště pro katechety a křesťanské animátory, malá zemědělská farma, vepřín, drůbežárna, tropické plody, kávovníková plantáž.

Dohlížet na tohle všechno, to mi dá hodně práce.

Dávám přednášky pré-novicům, seminaristům a navštěvuji nemocné ve zdravotním středisku.

Děkuji vám, že na nás myslíte. Buďte ujištěn, že Vy ani Vaši farníci nejste zapomenuti v našich modlitbách.

P. Maurice Gauthier OMI

Dopis z června 2008

Drahý otče Marku,

prosím Vás, abyste mě omluvil. Mám víc než měsíc zpoždění s mým dopisem.

Opravdu lituji, že jsem Vás nechal bez zpráv z naší farnosti a že nepíši pravidelně. Čas tak rychle ubíhá!

Poslal jsem Vám již, jak doufám, fotografie, abych Vám dal představu o našich pastoračních aktivitách.

V měsíci květnu přípravy svateb, 1. sv. přijímání, oslavy svátku sv. Evžena.

Dnes přikládám fotografie dětí pro projekt adopce na dálku. Posílám je poštou také hned dnes.

Vzalo nám to dost času, abychom je udělali a vytiskli, moderní technologie není snadná v málo vyvinutých zemích.

Vybrali jsme děti, které rodiče bez prostředků svěřují do služby jiné rodině. Říká se jim děti „ve službě“ (sloužící).

Slouží rodině, která je přijala, a ta jim dovoluje chodit každé odpoledne do školy. Jsou to děti ze školy určené dětem z nejchudších (škola Maják).

Farnost jim pomáhá, aby získaly vzdělání. Začínají chodit do školy ve starším věku než ostatní děti. Proto mají v 1. třídě 8 i více let.

Posíláme 32 fotek, každá má své číslo, věk dítěte, jméno rodičů a třídu, do které chodí ve škole.

Myslel jsem si, že bude lépe, abyste Vy a Vaši farníci měli možnost vybrat si děti k adopci, které Vás zajímají…

Nyní je čas prázdnin. Využijeme tohoto období, kdy mládež má volno, abychom zorganizovali formační setkání a také dny odpočinku na pláži.

Máme štěstí, naše farnost se nachází na břehu moře. A jsou zde opravdu krásné pláže, a to velmi blízko.

Kdybyste někdy chtěli strávit prázdniny u moře, jste zde vítáni. Bohužel v srpnu a v září je náš kraj ohrožen tropickými uragány, cyklóny, silnými dešti a větry.

Většinou díky internetu, meteorologické předpovědi nás varují dost dlouho předem, abychom mohli učinit bezpečnostní opatření.

Modlíme se, aby nás Pán letos ochránil před škodami, které může takový cyklón napáchat…

Končím svůj dopis v naději, že brzy obdržím zprávu od Vás!

Finanční pomoc, kterou nám poskytujete, používáme pro mládež ve škole, pro formační setkávání a zvláště abychom umožnili našim chudým opatřit si jídlo.

Hlad, jídlo pro každý den, to je jeden z velkých problémů zde. Země nevyrobí dost potravin, je třeba je nakupovat v zahraničí a cena dopravy pak zvyšuje cenu potravin.

Míra nezaměstnanosti je velmi vysoká. Rodiny nemají za co koupit potraviny. My pomáháme v rámci našich možností.

Modlím se, aby Vás sv. Evžen provázel a aby Vám Pán žehnal.

Jsem Váš v Ježíši a Marii neposkvrněné

Maurice Gauthier OMI

Dopis z dubna 2008

Vážený otče Marku,

velmi lituji, že Vás musím zklamat. Jak říkáte, je to už opravdu víc než měsíc, co jsem Vám nenapsal.

Není to tím, že bych byl nepořádný nebo že bych málo oceňoval Vaše návrhy, jak zlepšit spolupráci mezi našimi farnostmi.

Je to hlavně proto, že Haiti je země nedostatečně vyspělá. Komunikační prostředky nejsou instalovány všude.

Už týden se snažím poslat Vám tento dopis. Musím jít k příteli, abych u něho mohl použít internet.

Občas nejde elektřina, již několik dní jde elektrický proud jen 4 – 5 hodin denně a to kvůli zvýšené ceně pohonných hmot.

A k tomu ještě manifestace, dokonce zde ve městě propukají bouře. Obyvatelstvo protestuje proti drahotě.

Policie a vojsko ihned zasahují, když se lidé pokoušejí drancovat obchody. Už jsou bohužel 4 osoby zastřeleny a 30 zraněných.

Pro mne proto není vždy bezpečné chodit po ulicích, abych mohl použít internet.

Konečně jsem spokojen, že jsem našel způsob, jak poslat tento vzkaz.

Nejprve chci poděkovat za peníze, které jste převedli na naše bankovní konto. 6. 3. 2008 je tam částka 2.200 dolarů.

Předpokládám, že je to od Vás. Jak je zřejmé, s převodem peněz nejsou problémy.

Nemám zatím možnost zajít do banky, abych zkontroloval, zda jste neposlali jinou částku.

Kvůli situaci v naší zemi chodí mnoho rodin na faru a žádá o pomoc, zvláště na jídlo, léky a školní výdaje pro děti.

Používáme pomoc, kterou dostáváme, abychom je podpořili, jak nejlépe můžeme.

Děkuji za projekt adopce dětí z naší farnosti. Bohužel, kvůli manifestacím jsou v současnosti školy zavřeny. Pošlu fotografie, jak to bude možné, co nejdříve.

Připojujeme rychle několik zpráv z naší farnosti. Období postu, Svatý týden, velikonoční svátky – vše dobře proběhlo.

Knězi z pěti farností ve městě a okolí se spojili, aby měli postní kázání od jedné farnosti k druhé.

Věřící zde přicházejí na různé pobožnosti ve velkém množství: procesí na Květnou neděli v ulicích kolem kostela, postní kázání v pondělí, v úterý a ve středu večer.

Na Velký pátek se sešlo mnoho věřících na druhou křížovou cestu ulicemi značné části města.

Na Zelený čtvrtek při mši náš biskup oznámil misijní kampaň pro celou diecézi. Začne na svátek letnic.

Delegace ze všech farností se sejdou, aby zorganizovaly program misií.

Tato myšlenka misií je rozhodnutím Konference latinskoamerických biskupů (CELAM), která se naposled konala v Aparicida v Brazílii.

Jejím cílem je posílit víru a katolickou identitu v našich krajích.

Naším současných největším problémem jsou manifestace, která organizuje obyvatelstvo, aby požadovalo od vlády obživu, práci, zdravotní péči, snížení životních nákladů.

Naši farnost je ve čtvrti Savana, kde je nejvíce chudých. Zatím zůstáváme na svém místě, nejsme v nebezpečí.

Lidé mají velký respekt před kněžími a církví vůbec. Sledujeme pozorně vývoj situace.

Víme, že se za nás modlíte. Také my vás můžeme ujistit, že za vás prosíme.

Jsem Váš v Ježíši a Marii Neposkvrněné

Maurice Gauthier OMI

Dopis z ledna 2008

Zdravím vás, drahý otče a drazí přátelé!

Díky za novinky z vaší farnosti, za vaše modlitby a všechny jiné projevy účasti, které nám prokazujete.

To vše nás k vám přibližuje a pomáhá nám, abychom na vás mysleli, i když nás odděluje velká dálka. Také my se za vás modlíme.

Vánoční svátky a Nový rok proběhly i u nás dobře, ale bezpochyby trochu jednodušeji, než u vás.

Měli jsme štěstí, že na půlnoční mši nám svítila elektřina. Mládež zpívala, křičela a slavila celou noc.

U nás na Haiti si lidé dávají dárky 1. ledna. Je to také státní svátek, neboť připomíná vyhlášení nezávislosti Haiti 1. 1. 1804.

Předtím byla naše země kolonií Francie, která sem přivezla otroky z Afriky, aby z ní co nejvíce vytěžila.

Otroci se vzbouřili a v době vlády císaře Napoleona vyhlásili nezávislost země. Je to tedy velký svátek pro nás.

Chtěl bych ještě dodat: v armádě, kterou poslal Napoleon, aby potlačila vzpouru otroků, byli také Poláci.

Mnozí z nich odmítli bojovat proti černochům a naopak jim pomáhali, aby se osvobodili. Dodnes jsou zde potomci těchto polských vojáků.

Tento týden jsme obdrželi jednu krabici s hračkami. Druhá krabice na naši adresu nepřišla.

Musel jsem zaplatit 15 USD, abych dostal na celnici tento balík.

Je to komplikované a riskantní posílat sem balíky.

Nejlepší jsou peníze, které nám dovolí koupit si, co potřebujeme, přímo u nás.

Nebo malé balíčky o rozměrech stopa čtvereční (30 cm), ty přijdou na poštu, aniž by musely projít celnicí.

Clo je drahé a není to tam bezpečné. Děkuji vám. Naše děti jsou moc spokojeny, že dostaly tyto dárky, i když po Vánocích a po Novém roce.

Děkujeme vám, že na nás myslíte.

Potvrzujeme také přijetí částky 500 USD, která byla převedena na náš účet.

Už máme peníze k dispozici. Uvidíme, po poradě s farním výborem, jak nejlépe využít tuto částku pro dobro dětí z farnosti.

Konec tohoto týdne a začátek příštího týdne je u nás časem karnevalů. Mladí i staří se chystají zpívat a tančit za zvuku bubnů a všech možných hudebních nástrojů.

Bude také průvod alegorických vozů, lidí v maskách, jednotlivců i skupin. Ve farnosti se spokojíme s tím, že se na ně díváme, jak procházejí ulicemi.

Čekáme je v kostele na Popeleční středu, kdy začíná postní doba. V některých farnostech zkusili věnovat čas adoraci Nejsvětější Svátosti v pondělí a masopustní úterý až do poledne, ale kromě několika starých lidí tam není velká účast.

Tradice karnevalů je velmi silná a příliš zakořeněná ve zvycích lidí. Informujeme mladé, aby se chovali slušně, i když se baví.

Nakonec jistě přání všeho dobrého. Prosím sv. Evžena, aby vás provázel na všech vašich farních aktivitách.

Jsem váš v Ježíši a Neposkvrněné Panně Marii.

Maurice Gauthier OMI

Dopis z 1. 9. 2007

Dobrý den, otče Marku,

s velkou radostí potvrzuji příjem Vašeho vzkazu, podaného e-mailem 29. srpna 2007.

Jsem velmi rád, že jsem získal kontakt s Vámi a že mohu přijmout Váš návrh na spolupráci našich dvou farností.

Otec Bernard Josef OMI mě již informoval o Vašem úmyslu napsat mi v tomto smyslu.

Sdělím tuto dobrou zprávu našemu farnímu výboru u Sv. Evžena při příští schůzce příští neděli.

Jsme rádi, že už 12 osob od vás chce adoptovat děti z naší farnosti.

Děkujeme jim předem za jejich gesto solidarity a velkodušnosti.

Adopce dětí za účelem příspěvku na zaplacení jejich vzdělání a zajištění lepší budoucnosti odpovídá jistě velké potřebě mezi tolika dalšími problémy v naším zemi.

Budeme mít příležitost napsat Vám o tom více.

Dnes se spokojuji s tím, že jsme navázali kontakt, že Vás budu stručně informovat o farnosti sv. Evžena a že se vám představím.

Farnost sv. Evžena de Mazenod, založená a udržovaná misionáři obláty Panny Marie Neposkvrněné, se nachází ve čtvrti nejnevýhodnější (nazývané Savana) v jednom menším městě, které se jmenuje Les Cayes, na pobřeží jihozápadním ostrova Haiti.

Obyvatelstvo se počítá kolem 10.000 – 12.000 osob.

Polovina je tvořena lidmi velmi mobilními, zvláště mladými, kteří sem emigrovali z venkova, aby ve městě našli práci, vzdělání a lepší život. 80% jsou pokřtění katolíci, ale málo z nich je opravdu praktikujících.

Výchova a vzdělání mladých zůstává prioritou.

Proto velmi oceňujeme přínos vašich modliteb, vašeho přátelství a pomoci, které Vaše farnost nám chce podle svých možností poskytnout.

Nakonec si dovolím přestavit se. Jsem kněz oblát, haitské národnosti. Mám 68 let.

Narodil jsem se ve městě, kde teď pracuji – v Les Cayes.

Studoval jsem v USA s franko-americkými obláty.

Na kněze jsem byl vysvěcen r. 1965 v Natic Mass v USA.

Dost dobře čtu i rozumím angličtině. Od r. 1966 jsem se vrátil pracovat na Haiti, do mé země.

Zastával jsem čelní funkce a moje poslední místo před tím, než jsem přišel do farnosti sv. Evžena před rokem, byla funkce nejvyššího provinciála oblátské provincie na Haiti.

Díky za to, že chcete se podílet na modlitbách a úsilí oblátů při hlásání dobré zprávy našim haitským bratrům.

Jednotu v modlitbě! Ať Vám Bůh žehná, stejně jako Vašim farníkům.

Jsem Váš v Ježíši a Marii Neposkvrněné!

Maurice Gautier, OMI

Dopis z 6. 12. 2007

Váš poslední e-mailový dopis přináší mnoho radosti mně i celé farnosti sv. Evžena.

Jsme rádi, že jsme dostali zprávy od Vás i o Vaší farnosti.

Těší nás, že na nás myslíte a že se za nás modlíte.

Velmi oceňujeme aktivity, které organizujete ve Vaší farnosti pro podporu misií.

Moc Vám za to děkujeme.

Také ve farnosti sv. Evžena jsme se během tří nedělních mší sv. za vás modlili.

Bylo to v neděli zasvěcené modlitbě za misie. 

Každou neděli sloužíme 3 mše. V tropech slunce vychází brzy, a tak většina věřících chodí nejraději na mši sv., která se koná v 6 hodin ráno.

Lidé velmi rádi zpívají a někdy mládež během mše sv. i tančí. Tak se stává, že mše trvá i 2 hodiny.

V 8.15 máme druhou mši, a to pro žáky z našich škol. Je jich asi 400, kteří se této mše účastní.

Odpoledne v 15.30 přicházejí rodiče, kteří zapsali své děti ke křtu, aby se zúčastnili schůzky spojené s formací, a ti pak zůstávají s ostatními věřícími na slavení mše sv., která se koná v 17 hodin.

V neděli odpoledne máme také hodiny katechismu pro mládež, která není ve škole, a pro ostatní dospělé, kteří se chtějí připravovat k 1. sv. přijímání.

Ti také zůstávají na mši v 17 hodin odpoledne.

Skupiny mladých a farní výbor se scházejí také každou sobotu a neděli, takže o spoustu aktivit v kostele není nouze.

Děkujeme vám předem za částku 3.500 USD, kterou nám slibujete.

Lituji, že Vám nemohu poslat rozpočet farnosti, protože ho nemáme.

Naši lidé jsou velmi chudí a přispívají podle svých hubených prostředků.

. Možná budete překvapeni, ale v neděli nevybereme víc než 20 dolarů.

Fungujeme ze dne na den se svými omezenými prostředky, jaké nám naše církevní společenství dává.

Váš dar nám může pomoci realizovat některé projekty. Zde jsou 4 příklady:

- chceme podpořit stanice pro katechismus a mládež ve školách. Organizujeme formační schůzky pro osoby, které vyučují, abychom jim pomohli, a nakupujeme materiál, knihy, sešit, pera.

- naše farnost se nachází v chudé čtvrti města. O Vánocích chce farní výbor připravit zábavný odpočinkový den pro nejubožejší rodiny. Chtěli bychom jim nabídnout jídlo a malý dárek.

- Každé odpoledne se v jedné místnosti na faře schází skupina žen a dívek a učí se šít, vařit, péct cukroví. Potřebují šicí stroj, látky, nitě, plynovou troubu. Já se snažím jim pomoci opatři vybavení, jak to jde.

- Vedle kostela máme zdravotní středisko, kde zajišťujeme první pomoc. Léky jsou drahé a my jsme nuceni pomáhat těm nejchudším, kteří si je nemohou koupit. Nemám zkušenost s přijímáním balíčků z Evropy. Myslím, že přeprava a clo mohou být drahé?

Jak navrhujete, budeme Vám psát každý měsíc, abychom se sdíleli o našich aktivitách a plánech s vámi a abychom tak posilovali naše přátelství.

© design Max portman 2005