Archiv autora: admin

Když dva dělají totéž

Jedno naše staré přísloví říká, že „když dva dělají totéž, není to totéž“. Přestože technicky mohou lidé pracovat naprosto stejně, rozdíl bude vždy v jejich vnitřním postoji k dílu, v emotivním náboji, s nímž pracují, nebo v odlišné motivaci, se kterou k činnosti přistupují.
A právě onen vnitřní postoj, naladění i stav naší psychiky se zapisují do každé lidské činnosti a nemálo ovlivňují její výsledek. Zapisují se tzv. mezi řádky. A vnímaví lidé dovedou číst mezi řádky, a tak poznají, že i když spisovatel píše naprosto vymyšlený příběh, mezi řádky je cítit jeho osobnost. Podobně každý řečník, byť mluví o jakémkoli tématu, prozradí mezi řádky pozorným posluchačům velmi mnoho sám o sobě. Přístup k dílu se pozná v práci každého umělce i řemeslníka. Jde o nezaměnitelný rukopis postoje každého jednotlivého člověka. Ruka milující matky hladí své nemocné dítě úplně jinak, než je pohladí ředitelka nadace pro postižené děti. První ženě jde při pohlazení vždy o dítě, druhé ženě může jít jen o reklamu.
Tedy nikoli činnost rukou, ale obsah lidského nitra, nikoli spousta pěkných slov, ale úmysl je tím, co oceňuje Bůh, co dává dílu hodnotu a co prospívá člověku. Písmo svaté říká, že člověk se dívá na to, co má před očima, Hospodin však hledí do srdce. (1S 16,7) To opravdu podstatné se v lidském životě píše vždy mezi řádky.
o. Bohumil

Zpět

Papež o Internetu

24. 1. 2002 , Jan Pavel II.:

Učinit z Internetu nové fórum evangelizace
„Miliardy obrázků procházejí Internetem na miliony obrazovek počítačů po celé planetě.
Bude z této galaxie obrazů a tónů patrná tvář Krista, bude z ní slyšitelný jeho hlas“, ptá se papež?
Z poselství papeže Jana Pavla II. k 36. světovému dni komunikačních prostředků, k 12. květnu 2002
„Až totiž uvidí svět jeho tvář a bude moci přijmout jeho slovo, bude mít svět podíl na radostné zvěsti našeho vykoupení. To je cíl a účel evangelizace. A to je také tím, co může z Internetu učinit skutečně lidské prostředí, protože tam, kde není místo pro Krista, není ani místo pro člověka.

„U příležitosti tohoto světového dne komunikačních prostředků chci vyzvat celou církev, aby odvážně překročila nový práh a vstoupila do této komunikační sítě, aby nyní stejně jako v minulosti velký úkol evangelizace a s ní spojené kultury učinily světu zřetelnou „Boží záři na tváři Kristově“ (srov. 2Kor 4,6), říká papež.

(Podle zpravodajství agentury ZENIT, kde je kromě zprávy také uveden celý text – www.zenit.org, zprávy jsou v různých světových jazycích)
Autor: Jan Pavel II.

Zpět

Pastýřský list ke slavnosti nejsvětější trojice

Drazí bratři a sestry,
s radostí dnes děkujeme Bohu za možnost se po dlouhé době izolace znovu sejít ve společenství ke slavení liturgie. Slavíme veliké tajemství naší víry, slavíme Nejsvětější Trojici. V Ježíši Kristu nám Bůh dal poznat, že on, který je láska, žije ve společenství, ve společenství lásky. Kde je láska, tam musí být milující i milovaný. Kde je dokonalá láska, je dokonalé darování se i přijetí. Můžeme říci, že Otec je ten, který se cele daruje Synovi. Syn je prázdný od sebe a je plně pro Otce, kterého bezvýhradně přijímá. Jejich vztah, láska mezi nimi, je Duch Svatý. Toto tajemství víry je nejen charakteristickým znakem křesťanské víry, ale i křesťanského života.
Před týdnem jsme oslavili Seslání Ducha Svatého. Prvotní církev začala žít, když přijala Ducha Svatého, když on začal v učednících působit – milovat. Církev – tajemné tělo Kristovo – to je Kristus sám přítomný ve světě. Když se věřící shromažďují v Ježíšově jménu, je církev vidět, jde o zjevování Boha světu. Lidé kolem nás mají možnost vidět ve shromáždění věřících znamení Kristovy přítomnosti, ba pokud přijdou mezi nás, mají možnost setkat se s Kristem uprostřed nás. Omezení minulých týdnů nás díky koronaviru zahnalo do izolace. Děkuji všem, kteří zprostředkovali spojení věřících k modlitbě a mši svaté aspoň prostřednictvím moderních technologií, i těm, kteří konali pobožnosti v rodinách. Nyní však, když je to možné, je třeba se vrátit do kostelů. Jak řekl papež František, to byla církev, která se ocitla ve složité situaci, kterou Pán dopouští, ale ideálem církve je svátostné společenství lidí, a to stálé. Kéž nás Pán naučí důvěrnosti, niternému přátelství s ním, avšak v církvi, se svátostmi a spolu se svatým lidem Božím.
Padají omezení počtu účastníků na bohoslužbách. Ukažme, prosím, že naše touha po účasti na mši svaté byla pravdivá a využijme každé příležitosti „být u toho“, když se církev schází ke slavení svaté liturgie i ve všední dny. Nepřestaňme však se společnou modlitbou v rodinách. Nyní je před námi úkol přivést i ty, které ještě ovládá strach, nebo pohodlí, zpět do společenství k hlubšímu prožívání mše svaté v kostele. Děkuji všem, kteří se v tom budou osobně angažovat trpělivým zvaním a vytvářením živých společenství víry, kde bude možné zakoušet radostnou přítomnost Ježíše uprostřed nás. Děkuji každému z vás, že se zapojíte.
Upřímně děkuji všem, kteří v době uplynulé zkoušky nechali v sobě milovat Ducha Svatého a zapojili se do služby lásky nemocným a ohroženým jak zdravotní a ošetřovatelskou péčí, tak zajišťováním nákupů a dalších služeb či zapojením se do mnohých programů, které pomáhaly překonat samotu opuštěných, či nabídli pomoc rodinám s dětmi, třeba s jejich výukou. Nezapomeňme na to, co jsme se v době zkoušky naučili, a pokračujme v aktivním budování dobrých vztahů a ve službě lásky. Dnes po mši svaté mimořádně vystavíme Nejsvětější svátost a vděčně zazpíváme: Bože, chválíme tebe. Přidáme přiloženou děkovnou modlitbu. Kéž Duch Svatý, který dal život církvi, když naplnil srdce věřících a začal v nich milovat, nyní podobným způsobem obnoví církev v našich farnostech i v našich rodinách, aby byly věrnými obrazy společenství dokonalé lásky Nejsvětější Trojice. Děkuji všem, kteří nechávají Ducha Svatého v sobě milovat konkrétními dobrými skutky a tak potřebným odpouštěním, kteří se z lásky darují druhým a z lásky přijímají druhé takové, jací jsou. Děkuji všem, kteří tak osobně přispějí k obnově svých rodin i svých farností.
K tomu všem ze srdce žehná
arcibiskup Jan

Zpět

Zápis z jednání pastorační rady dne 28. 5. 2020

Program:

1. Úvod – modlitba

2. Poděkování členům pastorační rady za práci pro farnost za předešlé období.

3. Témata jednání:

     1/ 30. 5. 2020 ve 21h už proběhla Vigilie k Duchu Sv. –  moc pěkná

     2/ 11.6.2020 – Boží Tělo – mše sv. v 8.00h a v 18.00h  –  tentokrát nebude průvod ani ozdobené oltáře

     3/  Pozor změna datumu    – 12.6.2020  – Noc kostelů

                                                  –  18.00 hod – mše sv.         

                                                  –  Cimbál P. Kordíka

                                                  –  prohlídka kostela – Jana Hostičková                                                                                 –  beseda s řádovou sestrou Sv. Kříže / Matka představená s. Miroslava

     4/ První svaté přijímání dětí – 28. 6. 2020

     5/ Letní tábor pro děti od 8. 8.  do 15. 8. 2020  nebude na faře v Dřevohosticích, jedná se o změně místa, pojede asi 17 dětí             

     6/ Farní hody – 16. 8. 2020

          – skákací hrad – zajistí P. Motyčka

          – horolezecká stěna zajistí Jan Kapounek – SHM

          – občerstvení zajistí M. Štěpančíková a P. Dvořák

          – o napečení koláčků a zákusků prosíme ženy z farnosti                  

      7/ od září 2020 začne kurz Alfa

      8/ Včas zadat termíny pro náboženství a vytisknout přihlášky, aby měli rodiče čas si to promyslet a pamatovat si na to                                                   

 vyhotovila: Marie Štěpančíková, 01.06. 2020

Zpět

O kávě, papežských botách a korbě náklaďáku

16. května 2020 Studio Radim Autor: Michal Štverák

Karel Skočovský vyrůstal ve Slušovicích. Do gymnázia chodil v Kroměříži, pak studoval psychologii v Brně, následně teologii v Olomouci a nechal se vysvětit na kněze.

Část studia teologie strávil v Římě ještě jako bohoslovec a nějaký čas po vysvěcení se do Říma vrátil studovat na papežském Institutu Jana Pavla II. Své odborné zalíbení našel v teologii těla.

V rozhovoru s Michalem Štverákem se dotýká toho, co jej do Říma vedlo, jaké poklady a krásy v Římě našel a které události a osobnosti byly pro něj inspirující. Protože se po dostudování stal kaplanem v Zábřehu, popisuje také své první zážitky v novém působišti včetně svých specifických potíží se zavazadly.

Zpět

Modleme se za déšť, vybízí arcibiskup Graubner

Současná epidemie ochromila náš život, ale také upoutala naši pozornost, a tak si téměř nevšímáme mimořádného sucha a hrozící neúrody, píše arcibiskup Jan Graubner kněžím své arcidiecéze – a jejich prostřednictvím také všem věřícím – před dnešním svátkem sv. Marka.

„Naši předkové slavívali jarní prosebné dny s posty a procesím do polí, kdy prosili za příhodný déšť a požehnanou úrodu. I když nemůžeme konat prosebná procesí, vyjděte si, prosím, do polí sami na procházku a modlete se cestou,“ píše olomoucký arcibiskup kněžím a dodává: „K podobným soukromým vycházkám s modlitbou vyzvěte i své farníky.“

Stejně tak je podle něj třeba se za déšť modlit při bohoslužbách v kostelích a využít při tom jak zvláštní mešní formulář, tak brožurku modliteb a písní za déšť. Svůj list pak arcibiskup Graubner zakončuje vyjádřením vděčnosti za osobní zapojení kněží i farníků a všem ze srdce žehná.

zpět

POZDRAV arcibiskupa Jana Graubnera k VELIKONOCŮM 2020

Drazí bratři a sestry,

dnes, kdy píši tyto řádky, nevím, jak se bude situace vyvíjet, jestli budeme slavit Velikonoce společně a bude se číst můj pozdrav. V tyto mimořádné dny se situace rychle mění a my jsme odkázáni spíše na rychlé vzkazy prostřednictvím e-mailu. Těším se na chvíli, kdy Vás budu zvát ke společnému děkování Bohu.

Dnes prosím: Vezměme tuto situaci tak, že nás rozšířenou nemocí zastavil sám Bůh, a ptejme se, co nám tím chce říci. Zastavil naši činnost a vnutil nám pracovní klid k soukromým duchovním cvičením a samotu, abychom si udělali čas na Boha a vychutnali si jeho přítomnost.

Už ve Starém zákoně řekl Hospodin lidem mnohokrát, že nestojí o jejich dary, ale že chce je samotné. Dnes zastavil naši činnost a my těžko neseme například zákazy veřejných bohoslužeb. Chybí nám svátosti. Nechce nám tím Bůh říct, že od nás chce, abychom přestali s pouhým zvykem či plněním povinností? Abychom, až to bude možné, chodili na bohoslužby daleko častěji? Abychom přestali žít pro sebe a podle sebe, že od nás čeká úplné darování sebe Bohu? To nepřeháním. Darování se Bohu není jen pro kněze a řeholnice. Jde o odpověď pokřtěných na jeho dar nám. On za nás už přece život dal, když zemřel na kříži!

Co znamená vzdát se sebe? Nemá Bůh právo chtít, abychom se svobodně zřekli svých názorů a postojů, kritik a hádání, a pokorně přijali Boží slovo do našich skutků ve vší jeho náročnosti a sjednocování se v lásce s těmi, které pověřil, aby mohl být novým způsobem přítomen mezi námi? Zakusíme-li přítomnost Zmrtvýchvstalého uprostřed nás, když budeme v jeho jménu – v jeho lásce, prožijeme pravé Velikonoce a vítězný Kristus se dá poznat i mnoha lidem kolem nás.

Současná situace ukazuje, jak svět bez lásky snadno propadá strachu, který se šíří jako pandemie a ochromuje život. Mysleme na biblické: Láska zahání strach. Otevírat se Bohu a nechat Boha milovat skrze nás je nejjistější cestou k vítězství nad strachem z nemoci i ze smrti samotné. Jestli se víra projevuje láskou, pak skutky lásky posilují velikonoční víru. Čím štědřejší budeme ve skutcích lásky, tím víc vyrosteme ve víře.

Každému z Vás přeji pravou velikonoční radost, která vyrostla z Kristova vítězství i v nás samých a všem ze srdce žehnám.

arcibiskup Jan

zpět

Svátost smíření v době karantény

Kodex kanonického práva (kán. 960-961) umožňuje v případě fyzické nemožnosti dosáhnout smíření jiným způsobem, než je zpověď. Pokaždé, když je vážný důvod a není příležitost ke zpovědi, je k přijetí Boží milosti zapotřebí, aby si věřící „zároveň předsevzal, že jednotlivě vyzná v přikázané době těžké hříchy, které nyní takto nemůže vyznat“.
Katechismus katolické církve v článku 1452 vysvětluje, že „lítost, která vyvěrá z lásky k Bohu milovanému nade vše, nazývá se dokonalá lítost nebo lítost z lásky. Taková lítost odpouští všední viny; dosáhne také odpuštění smrtelných hříchů, zahrnuje-li pevné předsevzetí jít ke svátostné zpovědi, jakmile to bude možné“.

Arcibiskup Graubner vydal pokyn pro obřad žehnání pokrmů doma. Ke stažení zde

Doporučená videa zde
o. Bohumil

zpět

Zásady pro slavení Svatého týdne a Velikonočního tridua 2020

Prosíme kněze, aby věnovali pozornost vyjádřením jednotlivých biskupů, kteří zde uvedené údaje mohou v některých bodech zpřesnit. 

1. Všeobecné zásady

  • Kněží mají slavit obřady Svatého týdne bez účasti lidu, tj. s jedním nebo dvěma přisluhujícími (např. jáhnem, akolytou, ministrantem). Vzhledem k současné situaci není vhodné, aby přisluhujícím byl někdo z dětí nebo starší 65 let apod. Z hygienických důvodů je lepší, pokud kněz např. čte z misálu položeného na oltáři, než aby mu ho přisluhující držel u sedadla.
  • Kněží, kteří by obřady slavili zcela bez přisluhujících, mohou zvážit, zda nedat přednost Denní modlitbě církve, jak to rubriky předpokládají.
  • Koncelebrace např. faráře a kaplana při obřadech velikonočního tridua spolu s jedním přisluhujícím je i za stávajících opatření možná. V případě tří kněží by asistenci vykonali koncelebranti, aby byl zachován maximální počet tří účastníků bohoslužby (samozřejmě za dodržení potřebných hygienických opatření). Toto pravidlo platí při obdobných zmínkách i dále.
  • Při bohoslužbách s přisluhujícím či koncelebrovaných je potřeba dodržovat v této době nařízená opatření: rouška na ústech, dostatečný odstup mezi lidmi apod.
  • Při slavení eucharistie se doporučuje použít palu nejen na přikrytí kalicha, ale i na přikrytí patény; týká se to jak bohoslužeb slavených s přisluhujícím, tak koncelebrovaných.
  • V případě koncelebrujících kněží je vhodné, aby celou eucharistickou modlitbu říkal předsedající sám.
  • Při všech bohoslužbách se vynechává pozdravení pokoje.
  • Eucharistie přisluhujícímu se podává pod způsobou chleba na ruku, případní koncelebranti přijímají podobojí namáčením, předsedající přijímá krev Páně po přijímání koncelebrantů a také purifikuje. Je potřeba dbát na používání čistých purifikatorií i na jejich náležité praní. Je-li někde důvod k větší obezřetnosti, je možné použít dva kalichy a popř. i dvě patény.
  • Věřícím je třeba oznámit začátek bohoslužeb, aby se mohli připojit v modlitbě.
  • Základním úkolem pastýřů je vést věřící v tyto dny k modlitbě, zvláštním způsobem by se měla doporučovat modlitba hodin (Denní modlitba církve).
  • Kde je to možné s ohledem na technické prostředky a také s ohledem na důstojnost a krásu liturgie bez lidu, je možné bohoslužby přenášet přímým přenosem, není však dovoleno nabídnout věřícím k dispozici jejich záznam. V případě, že se bohoslužba z farního kostela přenáší, je homilie povinná.
  • Liturgická komise ve spolupráci s Liturgie.cz představí bezprostředně po 5. neděli postní podrobnější podporu pro osobní a rodinnou modlitbu.

2. Svátost smíření před Velikonocemi

  • Apoštolská penitenciárie v Poznámce o svátosti smíření v situaci současné pandemie mimo jiné uvádí, že „přísluší diecéznímu biskupovi, aby pro kněze a kajícníky stanovil rozumná opatření, která mají platit při individuálním slavení svátosti smíření, jakými jsou prostorné místo mimo zpovědnici, dodržení dostatečné vzdálenosti, použití ochranných masek, aniž by však byla ohrožena absolutní pozornost věnovaná zachování zpovědního tajemství a patřičné diskrétnosti.“
  • Je možné také připomenout důležitost dokonalé lítosti, kterou zmiňuje Apoštolská penitenciárie v Poznámce o svátosti smíření v situaci současné pandemie: „Tam, kde se jednotliví věřící ocitli v bolestné nemožnosti přijímat svátostné rozhřešení, je třeba připomenout, že dokonalá lítost, vycházející z lásky k Bohu milovanému nade všechno, vyjádřená upřímnou žádostí o odpuštění (takovou, jakou je kajícník v této chvíli schopen projevit) a doprovázená votum confessionis, tj. pevným předsevzetím jít co nejdříve ke svátostné zpovědi, získává odpuštění hříchů, a to i smrtelných (srov. KKC, č. 1452).“
  • Pokud budou trvat současná restriktivní opatření, kněží mohou požádat věřící, aby s ohledem na pandemii odložili svátost smíření na dobu po Velikonocích. Je potřeba, aby faráři svým farníkům oznámili, jak bude tato věc upravena v jejich farnosti. Budou přihlížet mimo jiné k věku a zdraví jak svému, tak farníků.

3. Květná neděle

  • Bohoslužba za účasti jednoho nebo dvou přisluhujících se smí konat v katedrálách, farních kostelích, případně na dalších místech; avšak vždy pouze uvnitř budovy.
  • Použije se jednoduchý vstup (třetí způsob dle misálu – Český misál 2015, s. 129), kněz může požehnat ratolesti po úvodním pozdravu žehnací modlitbou uvedenou v misále (Český misál 2015, s. 124). Čtení o vjezdu do Jeruzaléma se vynechává.
  • Podle vhodnosti může kněz požehnat více ratolestí, které si věřící budou moci, až to bude možné, odnést domů.

4. Mše při svěcení olejů

  • Mše při svěcení olejů se koná jako obvykle ve čtvrtek Svatého týdne bez účasti kněží
    a věřících, s jedním nebo dvěma přisluhujícími.
  • Možnost vyzvednutí posvátných olejů bude kněžím oznámena jednotlivými biskupy. Oleje požehnané před loňskými Velikonocemi je třeba prozatím uchovat.
  • Obnova kněžských závazků se při této mši vynechá. Kněží budou moci kněžské závazky obnovit formou soukromé modlitby ve svých farnostech při večerní mši na památku Večeře Páně, popř. při nešporách.

5. Mše na památku Večeře Páně

  • Kněz, který neslaví mši na památku Večeře Páně, se jako obvykle v tento den místo toho modlí nešpory.
  • Kněžím se letos mimořádně dovoluje, aby tuto mši slavili bez účasti lidu, tedy s jedním nebo dvěma přisluhujícími.
  • Tuto mši je možné slavit na kterémkoli vhodném místě.
  • Vynechává se mytí nohou.
  • Pro jeho specifikou podobu je vhodné použít římský kánon.
  • Po mši svaté se nekoná přenesení Nejsvětější svátosti. Eucharistie po celé triduum zůstává v hlavním svatostánku. Oltář se odhalí jako obvykle.
  • Kněží mohou obnovit své kněžské závazky po evangeliu či homilii; pokud se modlí nešpory, mohou obnovu slibů zařadit před kantikum Panny Marie – viz níže.

6. Památka umučení Páně na Velký pátek

  • Kněz, který neslaví Památku umučení Páně, se jako obvykle v tento den místo toho modlí nešpory.
  • Památka umučení Páně se slaví jen v katedrálách a farních kostelích s jedním nebo dvěma přisluhujícími bez účasti lidu.
  • Čtení pašijí se rozdělí mezi kněze a přisluhující; může je též přečíst sám kněz (jáhen).
  • Výzvy k velkopátečním přímluvám ať pronáší přisluhující, orace vždy sám celebrant.
  • V přímluvách bude doplněna 11. přímluva za ty, kdo se nacházejí ve zmatku, za nemocné a zemřelé – viz níže.
  • Kde je zvykem uctívat kříž políbením, musí být toto gesto omezeno výhradně na celebranta.
  • Tam, kde nebudou obřady přenášeny přímým přenosem, mohou kněží tuto památku slavit jednodušším způsobem – viz níže.

7. Soukromá modlitba v kostelích

  • S ohledem na místní podmínky a aktuální nařízení vlády ČR mohou kněží během velikonočního tridua ponechat kostely otevřené pro soukromou modlitbu věřících. Nebude se ale připravovat adorace kříže ani tzv. Boží hrob z důvodu možné větší koncentrace lidí v kostelích.

8. Bílá sobota

  • Obřady katechumenátu tradičně spjaté s ránem Bílé soboty jsou odloženy na dobu, kdy bude možné slavit iniciační svátosti. Termín určí diecézní biskup.

9. Velikonoční vigilie

  • Kněz, který neslaví velikonoční vigilii, se jako obvykle modlí místo toho modlitbu se čtením ze slavnosti Zmrtvýchvstání Páně.
  • Velikonoční vigilii je dovoleno slavit výlučně v katedrálách a farních kostelích, kněží ji slaví s jedním nebo dvěma přisluhujícími.
  • Slavnost velikonoční svíce bude zahrnovat pouze její zapálení a Exsultet – viz níže.
  • Bohoslužba slova se slaví obvyklým způsobem.
  • Z křestní bohoslužby se použije pouze obnova křestního vyznání.
  • Udělování iniciačních svátostí je odloženo na pozdější termín.
  • Slavení eucharistie se koná obvyklým způsobem.
  • Rubriky pro upravené slavení velikonoční vigilie naleznete níže.

10. Boží hod velikonoční

  • Mši svatou v den slavnosti Zmrtvýchvstání Páně slaví kněží s jedním nebo dvěma přisluhujícími.
  • Sekvence se zařazuje pouze tehdy, jestliže se zpívá.
  • Pokud nebudou zmírněny restrikce, kněží odloží velikonoční podávání eucharistie na dobu velikonoční, popř. až to bude možné.
  • Žehnání pokrmů o Velikonocích mohou věřící vykonat ve svých domovech – viz níže.

Žehnání pokrmů

Žehnání pokrmů o Velikonocích souvisí se starou postní praxí, která zapovídala požívání nejen masa, ale i vajec a sýra. Zvláštní symboliku má velikonoční vejce – symbol života. Žehnací modlitbu pronáší zpravidla otec rodiny, úryvek z Písma může číst někdo jiný. Žehnací modlitbu neprovází ani znamení kříže, ani kropení svěcenou vodou. Je na kněžích, aby tento text k žehnání pokrmů nabídli svým farníkům.

Úryvek z Písma pro žehnání pokrmů na výběr: Gn 1,27–31a; Gn 9,1–3, Lk 11,9–13

Žehnací modlitba pro požehnání pokrmů:

Požehnaný jsi, Hospodine, náš Bože,
ty všechno naplňuješ svým požehnáním;
shlédni na nás, když dnes o slavnosti zmrtvýchvstání tvého Syna
děkujeme za tvé dary,
které mají sloužit k uchování našeho pozemského života,
a uč nás přijímat je z tvých rukou tak,
aby všechno směrovalo k tvé oslavě.
Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.

převzato z www.liturgie.cz